Včelařská konference

Toxické působení akátu na okolní rostliny je příkladem alelopatie (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alelopatie). Navíc akát stejně jako mnoho dalších rostlin čeledi bobovitých má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit. Včelařím v jihomoravské akátové oblasti a na akátovém medu do značné míry závisí příjmy naší rodiny. Přesto podporuji názor, že na vybraných lokalitách, zejména v chráněných územích, musí být akáty odstraněny.

"V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Ještě za blahé pamněti s.Jakeše se seklo kde co jen si vzponěl jak vyčítal malým chovatelům "bojlery na dvoře"

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 15.11.2010 16:59:55
> ----------------------------------------
> "Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste
> - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
> Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy
> lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl
> zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale
> jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."
>
> Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému
> malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké
> plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a
> na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci",
> "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na
> historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 ,
> každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých
> cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci
> sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky"
> a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných
> ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu
> zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako
> kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty
> existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali       a zvířectvem
> vypásávali.
> 90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí
> chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo
> oproti vypěstovanému doma strašně levné....
>
>
>

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.

Na jižní Moravě byl akát masobě vysazován zhruba před 100 léty, kdy se po celoročním ustájení dobytka přestalo pást na obecních pastvinách. Takto bylo založeno mnoho hektarů souvislých akátových porostů. Akát se šíří kořenovými a postupuje souvisle asi 1 metr za rok. Samozřejmě se také šíří náletem semen, ale plošné šíření výmladky převládá a je účinnější. Bohužel lokality vzácné stepní květeny mají charakter ostrůvků, většinou na bývalých pastvinách. Původní dřevinou na takových lokalitách byl obvykle dub šípák, který na rozdíl od akátu tvořil rozvolněné porosty typu lesostepí, kde stepní byliny měly prostor k životu. Nepůvodní akát dokáže tato suchá, skalnatá nebo písčitá stanoviště s mělkou půdou zcela zarůst souvislým lesem. Takže na vybraných lokalitách, kde je prioritou ochrana přírody, musí být odstraněn.
-----------
R. Polášek:
A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě
likvidovat
semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový
les? Jako
já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a
dalších?

POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti .
Standa.






----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cim nahradit akat
Datum: 10.11.2010 - 10:04:40

> "V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů
> převládají nitrofilní
> rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel
> přítula aj.). Z hlediska
> ochrany přírody působí akát největší škody
> zarůstáním druhově bohatých
> stepních lokalit."
>
> A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte
> třeba na zahradě likvidovat
> semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr
> daleko akátový les? Jako
> já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů,
> jasanů, habrů a dalších?

"POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti . "

Tady u nás - severní předhůří Beskyd, jsem prostě žádné šíření semeny nezaznamenal. Protože semeno akátu, aby bylo klíčivé, musí projít přes ptáky, takže sazeničky akátu by se šířily na takový kilometr daleko od nejbližších akátů, a to právě u nás není. Možná nějaké akátové semeno vyklíčilo někde v blízkosti akátů nebo pod nimi, to nevylučuji, to se ale nedá rozeznat od šíření akátu prorůstáním kořenů.